Josef Somr

 

Josef Somr

  • Översikt
  • Info & länkar
  • Bilder
  • Diskussion

View this page in English on Filmanic

Josef Somr är en skådespelare. Han föddes i Vracov u Kyjova den 15 april 1934. Han är känd för bland annat Ostře sledované vlaky (1966), U mě dobrý (2008), Tři veteráni (1984), Což takhle dát si špenát (1977) och Údolí včel (1968).

Läs mer om Josef Somr

Denna biografi har genererats automatiskt av Filmanic (vår snälla lilla bot).

Skådespelare

 
 

Listor & Nyheter

TMDb Film.nu använder sig av The Movie Database API (TMDb) för vissa funktioner, men är inte på något sätt stödd eller certifierad av TMDb.

Handlar denna sida om dig? Uppgifterna har vi helt eller delvis fått från The Movie Database (TMDb). Du kan begära att vi tar bort alla personuppgifter vi har om dig genom att skicka ett mail till oss och inkludera adressen till denna sida (URL). Förklara även vem du är, så vi vet att du är personen som denna sida handlar om. För att radera dina uppgifter från TMDb måste du kontakta dem separat.

Josef Somr

Född 1934-04-15 (90 år sedan) i Vracov u Kyjova.

Förhållanden
Namn Från Till Typ av förhållade
Zuzana Šavrdová(Sambo) Sambo

Bilder på Josef Somr

Klicka på bilderna för att visa i full storlek

Dela din mening om Josef Somr?

Starta en diskussion om Josef Somr med dina vänner på Facebook eller Twitter!

Josef Somr

Biografi från Wikipedia

Josef Somr se narodil v moravské obci Vracov u Kyjova jako prostÅ?ední ze tÅ?í bratr?. Rodi?e mÄ?li malé hospodáÅ?ství a malý Josef na nÄ?m u? od útlého dÄ?tství musel pomáhat. Otec, p?vodní profesí truhláÅ?, si na?el místo na dráze a postupnÄ? pro?el v?emi profesemi, a? se stal výprav?ím. Jeho syn se tak mohl d?vÄ?rnÄ? seznámit s prací ve skladi?ti, depu i ve stanici. Josef Somr záhy dokázal pÅ?estavovat koleje nebo stavÄ?t návÄ?stidlo. Tyto zku?enosti se mu pozdÄ?ji hodily, kdy? natá?el sv?j nejslavnÄ?j?í film - OSTÅ?E SLEDOVANÉ VLAKY. Do svých 14 let byl ostatnÄ? pÅ?esvÄ?d?en, ?e p?jde v otcových stopách a stane se ?elezni?áÅ?em. Jen?e po pÅ?íchodu na kyjovské gymnázium zjistil, ?e nemá nadání na technické pÅ?edmÄ?ty a jeho studijní výsledky byly rozpa?ité. PÅ?ihlá?ku na brnÄ?nskou JAMU podal v podstatÄ? náhodou, kdy? se nemohl rozhodnout, co dÄ?lat po maturitÄ?. Podle svých slov býval v dÄ?tství zna?nÄ? nesmÄ?lý, pÅ?esto v drobných rolích vystupoval s místními ochotníky a tato zku?enost se mu na ?kole hodila. V pr?bÄ?hu studia pÅ?i?el herectví na chu? a rychle dohánÄ?l vzdÄ?lání - zajímal se o hudbu a literaturu. V roce 1956 studium dokon?il a ode?el do svého prvního anga?má v Ä?eském TÄ??ínÄ?. Po dvou letech se vrátil do Brna a dal?í tÅ?i roky p?sobil v Divadle bratÅ?í Mr?tík?. Následující ?tyÅ?i roky odehrál na jevi?ti divadla v Pardubicích. NadÄ?jného herce si v?imla re?isérská dvojka Klos a Kadár. PÅ?idÄ?lili mu epizodní roli lékaÅ?e v psychologickém dramatu OB?ALOVANÝ. Talent Josefa Somra zaujal re?iséra Jana Ka?era, a tak v roce 1965 herec získal anga?má v právÄ? zakládaném Ä?inoherním klubu. O rok pozdÄ?ji si ho re?isér Menzel vybral do role ?elezni?áÅ?e ve svém oskarovém snímku OSTÅ?E SLEDOVANÉ VLAKY. Ã?spÄ?ch filmu znamenal pr?nik mezi hereckou elitu. V následujících 35 letech byl pokládán za jednoho z nejlep?ích psychologických herc? na na?em teritoriu, se schopností zahrát komplikované, vnitÅ?ními rozpory rozdírané charaktery. Jeho specialitou byli nejr?znÄ?j?í slabo?i, intrikáni a hoch?tapleÅ?i, obecnÄ? nesympatické postavy. Díky tÄ?mto rolím Somr obvykle nefiguroval v popÅ?edí ?ebÅ?í?k? divácké popularity. V 60. letech si zahrál v nÄ?kolika kvalitních filmech, jako byla SOUKROMÁ VICHÅ?ICE, Ã?DOLÍ VÄ?EL nebo SMUTEÄ?NÍ SLAVNOST, nejoceÅ?ovanÄ?j?í byl jeho výkon ve filmové adaptaci Kunderova románu ?ERT, kde pÅ?esvÄ?d?ivÄ? zahrál zatrpklého Ludvíka Jakla jako mu?e ?ivícího léta nadÄ?ji, ?e se pomstí za kÅ?ivdy spáchané na nÄ?m v dávné minulosti. A?koliv byl Josef Somr vysoce uznávaným hercem, je zajímavé, ?e hlavní role získával jen výjime?nÄ?. Obvykle byl jen pÅ?ihráva?em nebo protihrá?em hlavních postav a objevoval se v rolích stÅ?edního ?i men?ího významu. V roce 1974 získal zajímavou pÅ?íle?itost v televizním seriálu BYL JEDNOU JEDEN D?M, kde si zahrál nespokojeného trafikanta Soumara. O rok pozdÄ?ji zazáÅ?il v komické roli pÅ?ísného u?itele ve snímku PÁNI KLUCI. V roce 1978 pÅ?estoupil na popud Miroslava Machá?ka do Národního divadla a stal se jedním z pilíÅ?? souboru. Pokra?oval ve filmové kariéÅ?e, objevil se v pohádkách DEVÁTÉ SRDCE a TÅ?I VETERÁNI, v komediích POZOR VIZITA ?i SLAVNOSTI SNÄ??ENEK nebo v dramatu z prostÅ?edí protialkoholní lé?ebny DOBÅ?Í HOLUBI SE VRACEJÍ. V 90. letech si zahrál coby d?stojník v Ä?ERNÝCH BARONECH, nicménÄ? podstatnÄ? vÄ?t?í prostor mu v té dobÄ? u? dávala Ä?eská televize. Somr?v pÅ?íjemný hlas nÄ?kolikrát vyu?ili tv?rci ve?erní?kových seriál?, napÅ?. v CESTÁCH FORMANA ?EJTROÄ?KA nebo v BUBÁCÍCH A HASTRMANECH. Jeho hlas se coby nesympatický Bretschneider objevil i v animovaných OSUDECH DOBRÉHO VOJÁKA ?VEJKA. Namluvil také Å?adu dokument? a pochopitelnÄ? nezanedbával ani práci v dabingu. Velký prostor mu dával rozhlas, zejména stanice Vltava, kde se napÅ?. podílel na úspÄ??ném cyklu Pohádky tisíce a jedné noci. Za roli v HrubínovÄ? Romanci pro kÅ?ídlovku na prknech Národního divadla získal cenu Thálie pro rok 1997. V roce 2001 pÅ?evzal druhou za strhující pÅ?edstavení Gin Game, které vytvoÅ?il v pra?ské Viole spolu s Blankou Bohdanovou. V roce 2005 obdr?el z rukou prezidenta republiky za svou celo?ivotní práci medaili Za zásluhy. Hlavní filmové role vedle zmínÄ?ného ?ERTU vytvoÅ?il také v KachlíkovÄ? snímku RADOST A? DO RÁNA a v MichálkovÄ? filmu O RODIÄ?ÍCH A DÄ?TECH. V roce 2002 ode?el znechucený nekoncep?ností Národního divadla do d?chodu a vzápÄ?tí ho postihl akutní zánÄ?t slinivky, který vedl k náro?né operaci a v následujících letech omezil jeho pracovní nasazení. PozdÄ?ji za?al znovu v divadlech hostovat a pracoval i pro televizi a rozhlas. Pro herectví Josefa Somra bylo v?dy charakteristické mimoÅ?ádné nasazení, pe?livá pÅ?íprava a sebereflexe, díky kterým si mezi kolegy z herecké bran?e vydobyl mimoÅ?ádný respekt.

Innehåll från Wikipedia tillhandahålls enligt villkoren i Creative Commons (CC BY-SA 3.0).

×
×
×
×
×